Marek Sýkora si návrat do Plzně umí představit

Když jsme spolu naposledy mluvili po přípravném duelu Magnitogorsku v Benátkách se Spartou, říkal jste, že Vás Rusko vyvedlo ze pocitů sentimentu, mohl byste konkretizovat, co jste tím myslel?
Já si přesně nepamatuji v jaké souvislosti jsem mluvil o pocitu sentimentu a co jsem tím tehdy myslel, ale jedno vím jistě. Rusko, to je velmi konkrétní a tvrdá práce a nesnese v žádném ohledu nějaké polovičatosti. Jakékoliv zaváhání v intenzitě mé práce, by se okamžitě projevilo v silné kritice mého ruského okolí. Počínaje vedením hokejového klubu a konče všemi zaměstnanci zimního stadionu, nemluvě o obyvatelích města Magnitogorsk. Je nutno mít stále v podvědomí, že na cizince jsou tu kladená zcela jiná měřítka zohledňující jeho práci.

Rusové se nerozpakují měnit hráče ani trenéry, je psychický tlak v Rusku enormnější než v české extralize?
Je pravda, že Rusové se nijak nerozpakují měnit ani hráče, ani trenéry, ale pokud sleduji na internetu hokejovou ligu v Čechách a v Rusku, tak mám dojem, že se ty poměry srovnaly. Pokud se nemýlím, tak u nás bylo v této sezoně vyměněno víc trenéru než v Rusku. Možná, že se tento trend rychlých výměn, až dosud typických jen v Rusku, stal vzorem pro vedení českých klubů. Takže ani snad už nelze mluvit o rozdílnosti psychického tlaku v české či ruské extralize. A mé konzultace s trenéry doma mi to v tomto ohledu jen potvrzují.

Podle různých zpráv z ruské superligy se zdá, že sestava není zcela na trenérech. Je to mylný dojem?
Nevím jaké máte informace z ruské ligy, ale za sebe mohu jen říci, že sestavy hráčů pro utkání jsou v Magnitogorsku, kde já jsem hlavním trenérem, jen výhradně mojí záležitostí. Mohu připustit určité konzultace se strany svých kolegů, ruských trenérů, ale konečné rozhodnutí je vždy na mně. Nikdy se mi v Magnitogorsku nestalo, aby mi vedení klubu ani nějakým náznakem zasáhlo do sestavy hráčů.

Vyjádřil jste se, že ve vedení klubu jsou nehokejisté, s nimiž se příliš neshodnete v hokejových záležitostech. Ztěžuje to hodně vaši pozici?
V čele klubu jsou sice lidé tzv.nehokejisté, ale hokejové záležitosti pro ně nejsou až tak odtažité,protože pracují v této oblasti velmi dlouho. Určité aspekty rozdílnosti v náhledu a pojetí hokejového světa viděné očima diváka a očima aktéra na ledě je třeba jim vysvětlovat, objasňovat a hlavně je utvrzovat činy. Já často nedovedu říci jaká byla odezva, reakce z jejich strany, protože se mi stává, že se k dané problematice prostě nevyjádří nebo mi to ani neřeknou. Pak jsem v situaci, že mi to ztěžuje pozici. Rozdílnost druhého roku působení v Rusku je hlavně v tom, že moje ruština je schopna již nyní obsáhnout daleko více podrobnosti ze zákulisí hokejového dění, že jsem schopen detailněji věci vysvětlit, na určité úrovni chápaní všech zúčastněných. A musím říci, že to nyní funguje.

Prakticky nikdo z hráčů se netají, že do Ruska odchází za penězi. Je i pro trenéra ruská štace finančně o mnoho zajímavější než angažmá v Čechách?
Ano, do Ruska se opravdu odchází za penězi. Já se s tím též netajím, že finančně je angažmá v Rusku mnohem zajímavější než v Čechách, při rozdílnosti ocenění hráčů a trenérů jako v celém hokejovém světě. Nesmím ovšem opomenout říci, že vždy je třeba k této finanční stránce, ať se to týká hráče nebo trenéra, nezbytně nutné přidat ony získané zkušenosti v jiných dimenzích odpovídajícím té či oné zemi.

Myslíte, že se dnes hráči rozhodují hlavně podle ekonomické stránky, že klubismus vymřel?
Já bych velmi nerad mluvil za hráče, zda otázka rozhodování má či nemá ekonomický charakter. Myslím si že, ekonomická stránka života hraje rozhodující roli v rozhodování nejen u hráčů, ale stává se charakterem naší společnosti a patří k ní tak, jako klubismus patřil dříve k základním rysům našeho hokejového života. Nemyslím si, že klubismus jako takový vymřel, ale myslím si, že zaujal jinou pozici, že na prvním místě v rozhodování jsou dnes peníze.

Co Rusové jako hráči, jak odlišný je přístup trenéra k ruskému a českému hráči?
Otázka by si jistě zasluhovala podrobnější rozbor, protože ve své podstatě není nijak jednoduchá, ale na druhé straně si nemyslím si, že existuje až tak odlišný přístup trenéra k českému, ruskému, kanadskému, či finskému hráči v pojetí hokeje,jako hry a tréninkového zapojení. Odlišnost přístupu je v tom jaká je národnost, čili mentalita hráče a s tím spojené jeho zvyklosti a odlišnosti. Ty je třeba mít na zřeteli, v podvědomí, při přípravách na setkání, při tréninku na ledě, v tělocvičně, na soustředěních nebo i v soukromí. O to více při vlastním hokejovém zápase.

V Čechách si Vás fanoušci zafixovali jako zastánce především defenzivního hokeje, s důrazem na obranu. Souhlasíte? Musel jste svoji trenérskou filosofii v Rusku nějak pozměnit?
Svoji filosofii jsem nezměnil. Do Ruska jsem přišel s tím, že Rusové hrají výborně do útoku, jsou šikovní, techničtí, dobře bruslí a že jak se říká tím trenérským slangem: "je utáhnu do obrany". A první rok se mi to povedlo, byl úspěch!Uvidíme, jak to dopadne v letošní sezoně.

Jaký je rozdíl mezi ruským a českým hráčem na ledě?
Ruský hráč na ledě je rychlejší mají vyšší individuelní schopnost než naši hráči. Český hráč má naopak větší schopnost improvizace a lépe čte hru. Obecně řečeno, u nás se hraje více do těla, zatímco Rusko je známo více hrou hokejkou.

Je nějaký hráč, kterého byste rád přivedl z Ruska do svého budoucího působiště?
Je řada hráčů který bych si přivedl z Ruska. Ale kdybych se chtěl vyjádřit jen o hráčích z Magnitogorska, pak by to byl určitě střední útočník Alexej Kajgorodov, mladý hráč - 21 let. Dále bych mohl jmenovat osmnáctiletého středního útočníka Jevgenije Malkina.Já sám jsem hrál středního útočníka, že by slabost? Ale ne,oba jsou vynikající střední útočníci.

V čem myslíte, že Vás Rusko obohatilo? Lidsky i trenérsky.
Nevím, zda mne Rusko obohatilo lidsky, to by snad byla otázka k posouzení pro mé okolí, pro mé blízké. Trenérsky však určitě. Především jsem si zvýšil své sebevědomí. Vše je zde v Rusku jen otázka, jak já sám vše zvládnu. Počínaje přípravami tréninků, vedením tréninků osobně na ledě, přes komunikací s hráči, ať už před zápasem, nebo při řešení vzniklých problémů, řešením sestav hráčů atd. Ostatně o tom jsem se již zmiňoval v jedné z odpovědí. Prostě každá maličkost má tady pro mne svůj význam především trenérsky, protože jsem např. schopen v ruštině nejen komunikovat s hráči, ale i tvrdě na ně působit.Vidím zde rozdílnost v práci ruských trenérů, v množství jejich pomocníků, v rozdělení úkolů, kterými se zabývají. Ale to se mne cizince tady netýká,o kolí vyčkává a pak mé pokyny jen realizuje. Ta honosnost pojmu "druhý trenér", "pomocný trenér hlavního trenéra", je opravdu jen názvem za jejich jménem, pro mne je ten člověk stážista.

Určitě jste již o budoucnosti přemýšlel. Je tato sezóna Vaší poslední v Rusku?
Nejsem schopen v danou chvíli zcela reálně odpovědět na kladenou otázku. Složitost rozhodování navazuje na řadu událostí, které jsou v daném momentě v dění a každá z těch událostí má svou vážnost. Mohu jen připustit, že v době kdy odpovídám na otázku, je toto s největší pravděpodobností moje poslední sezona v Rusku, ale nevím.

Zbývá Vám čas v nabitém programu sledovat českou extraligu?
Vůbec bych kdekoliv v cizině nepřipustil, aby vše, co týká mé země, České republiky, o to více hokejové, mi bylo lhostejné. Sám život i práce v Rusku mi nedá abych zapomínal, ale naopak. Právě v Rusku jsem rád, když mohu mluvit o českém hokeji, o jeho kvalitě, tradicích.A s velkým zájmem sleduji a preferuji všechny úspěchy českých hráčů zainteresovaných právě v ruské lize. Samozřejmě sleduji českou ligu, sleduji ji na internetu. Zajímají mě jednotlivé zápasy, výsledky, sestavy, hodnocení trenérů. Víc času k detailnímu rozebírání všeho toho hokejového dění, jak tomu bylo doma, zde není.

Naposledy jste v Čechách působil v Karových Varech, jimž se i přes výrazné posílení play-off opět prakticky nedosažitelně vzdálilo. Troufl byste si hodnotit, v čem je karlovarské prokletí?
Karlovy Vary, jestli se posílily, pak tím jistě i pro ně pořád existuje šance, co když? A dnes nelze vše již uzavřít. Vždyť ještě není jasný zda do play-off nepostoupí. Ne,musím říci,že bych si nikterak netroufl hodnotit v čem je karlovarské prokletí!

Nyní obléká karlovarský dres Roman Málek, od 1. května kmenový hráč Plzně, který tak svoji budoucnost spojil s oběma západočeskými kluby. Potěšilo Vás, kam Roman zamířil?
Já doufám, že Roman Málek,až se stane kmenovým hráčem Plzně, tak to bude zase ten skvělý Roman Málek, který pomohl Plzni v minulé sezoně do play-off.

Co vlastně říkáte na letošní výkony a výsledky obou západočeských týmů?
Ze všeho dění kolem západočeských týmů, předpokládám, že očekávání letošních výkonů, výsledků bylo ze strany všech asi větší. Ale nelze nic uzavírat a hodnotit už nyní, zatím ještě není konec! Já osobně bych si velmi přál, aby Plzeň postoupila do play-off. Hokejová Plzeň, plzeňský fanoušek by si to stoprocentně zasloužil!

Nyní k Plzni, v posledních měsících se plzeňský hokej pod vedením nového prezidenta vcelku dynamicky mění, stačíte změny sledovat? Jste s někým z plzeňského klubu v kontaktu?
Prakticky po celou dobu svého působení v Rusku jsem stále v kontaktu s prezidentem plzeňského klubu s JUDr.Tomášem Králem Jeho zájem o hokej, jeho zainteresovanost v dění hokejového života vůbec a zvláště plzeňského hokejového žití, to vše je nepřehlednutelné! Sama příprava na mistrovství světa mužstev do 18 let jistě nebyla jednoduchou záležitostí. Pro aktéra a milovníka hokeje jako jsem já, je potěšením se dívat na všechny ty změny, které zažívá plzeňský zimní stadion a jeho okolí a na to, jak se tak postupně stává nádherným stánkem tohoto sportu. Hráli jsme v Plzni přátelské utkání a byl jsem velmi rád,že jsem právě já mohl plzeňský zimní stadion, hokejovou Plzeň a nakonec i plzeňskou hokejovou historii všem těm svým ruským svěřencům představit.

Po loňském vyřazení ve čtvrtfinále jste zaslal svoji gratulaci k postup. Vypadalo to, že jste na dálku prožíval s Plzní její velký úspěch, je to tak? Líčil Vám Roman Málek celou sérii?
Hokejová Plzeň patří a bude vždy patřit do spojitosti s mým životem v různých etapách. A tak jsem samozřejmě sledoval velmi pečlivě loňskou sezonu. Plzeň asi zažívala ohromnou euforii, dovedl jsem si i na dálku představit tu atmosféru, kterou dokáže vytvořit plzeňské obecenstvo, dovedl jsem si představit plzeňské fanoušky při všech těch krásných, vítězných zápasech. A vím, že Roman Málek v celém tomhle hokejovém dění hrál výbornou roli. Když však přišlo k našemu setkání, zbylo opravdu jen pár chvil na to rozebrat proběhlé události ve všech podrobnostech. To už pro nás všechny tady v Magnitogorsku začínala nová práce, nové hokejové starosti a čas a okolí všemu dávaly ruský směr.

V Magnitogorsku se sešli trochu kuriózně čtyři hokejisté, kteří prošli Plzní. Tým vedete Vy, bývalý plzeňský trenér. Bavili jste se někdy o Plzni? V jaké souvislosti?

Upřímně řečeno, mé profesionální setkání se všemi českými hráči je stejné jako s ruskými hráči. Tady to v Rusku ani jinak nejde! A při udržování české komunity, při přátelských návštěvách, často s manželkami, s přítelkyněmi,není čas si ani popovídat o žití v Rusku. Takže není ani čas se bavit s hráči, kteří Plni prošli, ať to byl Roman Málek, Martin Čech, Andrej Nedorost, Petr Sýkora, o Plzni, o hokejovém působení v Plzni.Hovor vždy sklouzne k hokejové současnosti v Magnitogorsku a jak sehrát závěr sezony.

Na loňské cestě do semifinále vedla Plzeň dvojice Přerost-Kučera, které nyní vystřídali Neubauer-Vlček. Dohoda zní do konce sezóny. Spekuluje se o Vašem příchodu, co tedy Vy a Vaše budoucnost v plzeňském hokeji? Dokážete si návrat představit? Přestože je o tom zřejmě předčasné hovořit.
Nejsem schopen se v daný moment vyjádřit, stejně tak, jako tomu bylo v otázce o mém dalším působení v Rusku. Máte pravdu, opravdu je předčasné o mém návratu do Plzně nyní hovořit. Ale musím říci upřímně, že si dovedu návrat do Plzně představit a Plzeň je také jednou z variant mé hokejové budoucnosti, v případě, že bych se vrátil do České republiky.

Špitá se také o zájmu o Pardubic. Uvažoval byste o nabídce Východočechů?
Já nerad mluvím nekonkrétně a tak bych se jen opakoval a mluvil o opět o složitosti všeho dění. Mohu jen s určitostí říci, že samozřejmě je velký zájem ze strany Ruska, že je též velký zájem z České republiky, je řada nabídek a je na mně, abych se s tím rychle vyrovnal a rozhodl se.

V e-mailu jste psal, že pro hokejovou Plzeň máte slabost. Čím Vám Plzeň tak přirostla k srdci?
Do Plzně jsem přišel v 16 letech, již jako mladý aktivní hráč a spojitost života obecně, byla v Plzni vždy ve spojitosti s hokejem. Ať už mého hráčského hokejového působení, nebo trénování mého otce Vlastimila Sýkory v Plzni nebo mé vlastní trenérské profese. Plzeň je pro mne městem, kde mám rodiče, svou rodinu, své přátele, kde jsem prožil dobré i zlé v životě, kde jsem prožil dobré i zlé i s hokejem. Plzeň je pro mne stále nejvíc ono hokejové zázemí, kde znám hokejového fanouška, kde hokej je sportem spojeným s Plzni.
Plzeň mi přirostla k srdci asi právě proto,že jsem tam přišel v tu správnou dobu, tedy v dobu, kdy místa prostě přirůstají k srdci.

Trénoval jste v Plzni dlouhá léta, je hráč či okamžik, na který z tohoto období obzvláště rád vzpomínáte?
Samozřejmě bez vzpomínek není život. A vzpomíná se vždy raději na úspěchy. Úžasný zážitek pro mne bylo vítězství ve čtvrtfinále v roce l999-2000 s Třincem, play-off, rozhodující utkaní na penalty. A našlo by se jistě mnoho dalších krásných zážitků při té řadě skvělých hokejových utkání. S tím souvisí i vzpomínání na řadu a řadu fajnových hráčů, kteří mi přirostli k srdci. Abych mnohé nezarmoutil tak jen tak co mě nyní napadá, strašně rád vzpomínám na Pepíka Řezníčka, na Dušana Salfického a na mnoho dalších

Stačíte sledovat i výkony bývalých opor? Např. Řezníčka, Kořínka, Antoše, a dalších.
Nestačím sledovat konkrétní výkony hráčů. Mám přehled jen přes statistiku hráčů na internetu obecně. A snad přeci jen, při vyslovení známých jmen plzeňského hokejového světa, třeba Pepíka Řezníčka, Milana Antoše a dalších, tak činím s větším zaujetím a pozorněji sleduji jejich hokejový život

Váš tehdejší asistent Radim Rulík nyní pracuje u národního týmu, co říkáte na takový postup? Jste spolu v kontaktu?
S Radimem Rulíkem jsem v kontaktu, občas si zavoláme a naše telefonáty jsou vlastně takové konzultace o hokeji obecně, o zážitcích z hokeje doma a v Rusku. Je to moc fajn, že člověku, pro kterého je hokej vším, který tak miluje hokej,dali možnost pracovat u národního mužstva.

Vy jste se vyjádřil, že reprezentace již pro Vás není. Hypoteticky, kdyby se Vám přišla nabídka trénovat národní tým, vzal byste ji?
Mám-li vyjádřit svůj postoj k trénování národního týmu, tak musím říci, že to není žádná póza z mé strany, ale asi bych tu nabídku nevzal. Otázka angličtiny, komunikace hokejového světa a mnoho dalších s tím spojených aspektů si dnes už vyžaduje lidi v těchto směrech vyškolených a mladších.

Dal jste si pro letošní rok nějaké předsevzetí?
Předsevzetí si od určité doby nedávám! Mám –li vyslovit své přání, pak je spojené s realitou dneška. Chci ve zdraví přežít svůj pobyt v Rusku, dokončit zde hokejovou sezonu a chci se prostě ve zdraví vrátit domů.