Cesta juniorů skončila v osmifinále. Trenér Vojan: O nějaké návaznosti z předchozích příprav a sezón nemohla být řeč

Mladí indiáni se po rozporuplném systému juniorské nejvyšší soutěže prodrali přes dvě skupiny na start vyřazovacích bojů, v osmifinále ale jejich cestu vyřazovacími boji zastavili Severočeši. Ti sice padli hned v úvodu série 5:6 v prodloužení, ale poté již pokaždé pouze jednou inkasovali a zvítězili 3:1, 2:1 a 5:1.

Původně mělo letos DHL extraligu juniorů znovu hrát čtrnáct mužstev, nakonec ovšem na jaře roku 2023 bylo rozhodnuto, že přímý sestup Olomouce se konat nebude. Navíc oproti původním plánům postoupil i Přerov, který přitom v baráži neuspěl s Českými Budějovicemi. A všechny tyto tři týmy nakonec čekal boj o udržení, do čtyřčlenné skupiny padl ještě Mountfield - padli Hanáci.

Indiáni naopak po nevydařeném vstupu do sezóny v první fázi do skupiny s jistou účastí play off nepostoupili, v té druhé ale již zaváleli. Vše započalo první částí, ve které se všechny celky rozdělily do dvou skupin po osmi účastnících. Vždy první čtyři již měly jisté play off, zbytek bojoval o posledních vstupenky, ale zároveň i o udržení. Ze skupiny Západ postoupily Liberec, Mladá Boleslav, Karlovy Vary a pražská Sparta.

Ze druhé fáze soutěže se modrobílým podařilo proskočit do play off s Pardubicemi, Zlínem a Litvínovem. Naopak o udržení zabojovaly České Budějovice, Mountfield, Přerov a nakonec sestupující Olomouc.

V základní části DHL extraligy juniorů byl v dresu Škody nejpilnějším sběračem bodů Jakub Šiler, který zakončil svou bilanci na 39 zápasech a 66 bodech (36+20)! Stal se tak nejlepším střelcem DHL extraligy juniorů! V celkovém bodování skončil o pouhé čtyři kanadské body za vítězným Michalem Tomečkem z Olomouce, ten ale odehrál o sedmnáct utkání více! V zádech měl v Plzni Ondřeje Peška 49/48 (22+26) a Marka Soukupa (13+34). Bilanci bod na utkání stihl i dorostenec - šestnáctiletý Adam Benák 29/29 (8+21).

V brance indiánů se představilo hned čtveřice brankářů a všichni vykázali skvělá čísla - nad jednadevadesát procent! Nejvíce minut zvládl Jan Lokajíček s úspěšností zákroků 92,24%, což mezi všemi gólmany v lize stačilo na celkovou sedmou příčku. Druhý nejvyšší počet minut odchytal Daniel Jansa (91,49%), třetím do party byl Jonáš Bašta (91,03%) a čtvrtým Štěpán Houdek (91,98%).

Vše ovšem začalo již v přípravě. To stihli mladí indiáni třináct utkání s tím, že první dva souboje v Litvínově a doma s Bruslaři byly pojaty jako dvojboje, aby se do akce dostalo co nejvíce hráčů. Celkově modrobílí zapsali pouhé čtyři nezdary, k tomu přidali stříbrné medaile na silně obsazeném turnaji v Pardubicích.

Na východě Čech se odehrál kvalitně obsazený Turnaj O pohár primátora. Během dvoudenního klání čekalo na modrobílé kvarteto zápasů, které byly zkráceny na 45 minut čistého času.

Škoda do bojů vstoupila proti Kometě. V utkání od druhé minuty vedla a i přes vyrovnání soupeře na 1:1 nakonec zvítězila 4:2. O pár hodin později byl soupeřem Litvínov, se kterým se již modrobílí letos dvakrát s vyrovnanou bilancí utkali. Škoda tentokrát jako první inkasovala, ale následně čtyřmi zásahy duel převrátila ve svůj prospěch a vyhrála celkově 6:2.

Druhý den na Západočechy čekali Východočeši. S Mountfieldem Plzeň doslova od první minuty vedla, avšak Hradec Králové nakonec dokázal vyrovnat a modrobílí tak odpor soupeře zlomili až v samostatných nájezdech. Poslední duel turnaje, ve kterém hrál každý účastník s každým, se shodou okolností nakonec stal velkým finále.

Škoda dosud ztratila jediný bod a měla tak lepší výchozí pozici, protože Dynamo podlehlo Kometě. Domácí ovšem vítězstvím 2:0 opanovali i celý turnaj, indiáni brali před Mountfieldem stříbro. Nejlepším gólmanem turnaje byl vyhlášen Daniel Jansa.

Konečné pořadí
1. HC Dynamo Pardubice
2. HC Škoda Plzeň
3. Mountfield HK
4. HC Kometa Brno
5. HC VERVA Litvínov

Trenér Petr Vojan
Pane trenére, jak byste popsal jednotlivě přípravu, první část, nadstavbu a play off?
Přípravu jsme museli vzít od gruntu, protože jsme věděli, že druhý rok po sobě budeme skládat prakticky nový tým. O nějaké návaznosti z předchozích příprav a sezón tak nemohla být ani řeč... Měli jsme signály, že z mladého týmu, který jsme si během předchozí sezóny připravili, a který udělal velký progres, opět odejde dost hráčů. Bohužel to byl již druhý rok po sobě, kdy se to stalo. Nezvykle jsme tak v květnu a červnu chodili pravidelně také na led, a to 3x v týdnu. Velice mě mrzely zbytečné odchody hráčů v rámci ČR a také do nižší juniorské soutěže v Americe. Celkem nám před sezónou odešlo 13 hráčů, reprezentační brankáři Vondraš a Mařík. Nejvíc mě ale mrzel odchod Matyáše Boráka, který měl podle mě velkou šanci skočit do A týmu. Je to rozdílový hráč, minulá sezóna se mu povedla. Mluvili jsme s ním během přípravy několikrát, celou situaci rozebírali, ale přesto odešel do nižší juniorské soutěže v Americe... Jen on sám ví, jestli to k něčemu bylo a někam ho to posunulo. Teď, když se už předčasně z Ameriky vrátil, si bude muset ztracenou pozici vybudovat znovu. A je otázka, jestli se mu to podaří a kde...

To samozřejmě poznamenalo úvod sezóny, kdy jsme díky formátu soutěže nepostoupili do vyšší nadstavby a celý rok se klepali o výsledky. Když to porovnám s loňským modelem dlouhodobé části, kde jsme díky odchodům hráčů byli ve stejné situaci, tak tam jsme začali také špatně. Nový tým se tvořil za pochodu a ze začátku sezóny to vypadalo všelijak. Jenomže byla to dlouhodobá soutěž, během které se dalo leccos zachránit a koncepčně pracovat s mladými hráči. Po novém roce jsme pak už udělali šňůru vítězství a nakonec skončili 4. po základní části. To letos možné nebylo, protože se o všem podstatném rozhodovalo během pár měsíců, již prakticky do konce listopadu, a to je opravdu krátká doba. Nějaká koncepční práce se opět začala projevovat na přelomu prosince a ledna. Až ve skupině o postup do play off, kde jsme zase měli dlouhou šňůru vítězství a aspoň měsíc jsme měli klid na práci a čas na nějaký rozvojový trénink... Tomu jsme tak obětovali aspoň závěr nadstavby, ale už to bohužel úplně nevyladili směrem k play off. Sezónu jako celek nehodnotím vůbec kladně.

Co si tedy myslíte o systému juniorské soutěže?
Zcela upřímně mohu za sebe říct, že je to paskvil a neférová soutěž. Jednoznačně nejhorší formát, který jsem u juniorky zažil. Už jen opětovné rozšíření soutěže byla obrovská chyba. Znovu opakuji, že jakýkoliv systém nadstaveb a podstaveb, mazání bodů a další věci jako hrací dny čtvrtek - sobota jsou nesmysl. Vede to pouze ke snížení kvality soutěží, protože jakmile týmy získaly jistotu postupu do vyšší nadstavby, okamžitě poslaly nejlepší hráče do Chance ligy, následně uměle postaršily dorostence do juniorky atd. Pokud chceme mít kvalitní soutěže, tohle se přece vůbec nemůže dít. Vedlo to dále pouze k neférovým hostováním z týmů horní nadstavby do těch, co mají hrát o záchranu. Není přece možné, aby Jihlava, poté co měla jistotu postupu do vyšší nadstavby, pustila dva své nejlepší hráče do týmů, které bojují o záchranu. To by se přece v dlouhodobé soutěži, ve které se bojuje o postup do play off i o sestup do posledních kol, nestalo. Není možné, aby Vítkovice pustily z dorostu dva top útočníky do Poruby, aby se zachránila v extralize dorostu. A těch případů bylo víc. To je přece totální nefér jednání. Dále máme nesmyslně uzavřené soupisky, do kterých se ale nezapočítávají overage hráči v soutěži, která je doslova hráčským průchoďákem. Do týmů totiž během sezóny sahají kluby z Extraligy a Chance ligy, jak potřebují. Uzavřené soupisky mají smysl možná v Americe, kde se toto neděje. Zase jsme zkopírovali něco, co nelze v našich podmínkách vůbec aplikovat... Všichni to ví, všichni to posílají v připomínkách na svaz. Tak doufám, že už se nic takového v příští sezóně nestane. Bude se naslouchat těm, co se v tom dennodenně pohybují a znají detailně danou problematiku a vše se už konečně správně vyhodnotí a provedou se logické a konstruktivní úpravy. V kategorii U20 přeci není normální, aby se některé týmy spolu nepotkaly za celou sezónu a s některými se včetně přípravy hrálo třeba 12x. Není možné, aby se během té samé sezóny v jedné nadstavbě hrálo systémem čtvrtek - sobota a ve druhé formou tripů pátek - sobota a potom se to dalo k sobě do play off. Sezóna nás navíc vyšla i finančně mnohem dráž, než kdyby se hrála dlouhodobá soutěž formou tripů. Opravdu na tom nevidím jediné pozitivum, jedinou kladnou věc.

Jak se povedl roční vývoj hráčů?
Nějaký progres tam sice byl, ale letos nejsem vůbec spokojený. Upřímně, udělali jsme několik špatných rozhodnutí během skládání týmu, ale na druhou stranu, ono není prostě kde brát. Museli jsme vzít starší hráče z nižších soutěží a starší hráče, které jsme před dvěma třemi roky v dorostu vyřadili, protože tenkrát na extraligu prostě neměli. Ale teď už v juniorce ti nejlepší hráči v týmech nejsou, a tak jsme museli oslovit i tyto hráče. Během sezóny jich několik tým opustilo, protože na to prostě stále neměli nebo nechtěli podstupovat dřinu na nejvyšší úrovni a byli ve své komfortní zóně nebo na svém výkonnostním stropu. Pokud by byla soutěž dlouhodobá, upřednostnili bychom od začátku šikovnější mladší hráče, kteří ale vždy potřebují čas, aby se stali plnohodnotnými a platnými členy týmu. Takto jsme je museli dát do ligy juniorů do Písku a do Třemošné, což jim ale určitě prospělo. Je to ale trošku paradox – v letošním formátu nadstaveb totiž nemáte čas pracovat s mladšími talentovanějšími hráči. To sice krátkodobě může zajistit potřebný dílčí úspěch v podobě postupu do vyšší nadstavby, ale dlouhodobě to nikam nevede.

Jak bylo těžké skládat prakticky nový tým v létě a čeká vás něco podobného i letos?
Na to jsem již odpověděl výše. Věřím, že letos už to takové nebude. Věřím, že tolik hráčů neodejde a budeme konečně moct navázat na práci z letošní sezóny. My jsme se snažili, prakticky jako jediní v lize, nehrát overage hráče. Využili jsme párkrát jen Matěje Korčáka, a to v situacích, kdy jsme prostě díky soupiskám, zraněním a nemocem neměli s kým hrát. Během sezóny se ukázalo, že pravým smyslem overage hráčů je pouze zkvalitnit týmy juniorky a zalepit ty díry po odchodech mladších a talentovanějších hráčů. V soutěži snad nebyl jediný overage hráč, kromě Hausera, který ale jen hasil problémy Sparty v krizových momentech sezóny, který má nějakou reálnou šanci hrát v budoucnu stabilně v extralize. Tohle ale chápu, ta kvalita soutěže bez nich by byla už opravdu mizerná. Otázkou je, jak udržet hráče v Česku.

Cesta juniorů letos skončila v osmifinále. Je to zklamání?
Samozřejmě je, ale na druhou stranu musím uznat, že Liberec byl na play off nastavený prostě lépe a postoupil zcela zaslouženě. Výborně dodržovali plán, bylo vidět, že hráči plnili to, co po nich trenéři chtěli, byli velice obětaví a týmoví. Byli dobře organizovaní v obraně i ve hře bez kotouče a co bylo rozhodující, všichni hráči bez výjimky chtěli obětovat vlastní ego ve prospěch týmu, všichni chtěli bránit, dohrávat souboje a blokovat střely. Prostě to, bez čeho v play off nemůžete fungovat. To se o nás říct zdaleka nedalo. U některých hráčů se totiž i v dalších zápasech série opakovaly situace, kdy prostě nechtěli zblokovat střelu soupeře, kdy nechtěli bránit a dohrávat souboje. A proto postoupili oni a my končíme.

Co vás nyní ještě čeká před startem nové sezóny a stihnete nějaké volno?
Dal jsem si den volno a už pracujeme na přípravě další sezóny. Připravujeme obsahově a organizačně formát přípravy, skladbu týmu, personální záležitosti. Musíme udělat prostě všechno mnohem lépe, abychom byli příští rok úspěšnější.

Pane trenére, děkujeme za rozhovor!