Profil hráče: Martin Výborný

Mladá Boleslav tehdy hrála alespoň extraligové soutěže dorostu a juniorů. Držela se tehdy ve středu tabulky a Výborný v týmu patřil k nejlepším. “V posledním roce mezi juniory jsem vyhrál kanadské bodování obránců celé extraligy,” vzpomíná na tehdejší úspěch. Výborný vstřelil ve 38 zápasech 13 branek a přidal 21 asistencí. V Mladé Boleslavi se tehdy na nadějného obránce ptali zástupci Kladna, ale celá záležitost nakonec vyšuměla do ztracena. “Byl jsem mladý, neměl jsem agenta a nevěděl jsem, jak to chodí,” říká Výborný. Boleslav si ho chtěla udržet, ale hráč toužil po vyšší soutěži, než byla ta třetí nejvyšší. “V létě odcházel od nás trenér Petr Buben dělat asistenta Plzeňákovi Pavlu Soudskému do Liberce a vzal mě s sebou. Dal mi možnost, abych se ukázal.” Do tehdy prvoligového Liberce přišel v srpnu a už v září podepsal svou první profesionální smlouvu. “Jsem panu Bubnovi moc vděčný, otevřel mi cestu k profesionálnímu hokeji.”

Výborný se do Liberce přestěhoval a v první lize tam strávil dlouhých pět let. “Mladá Boleslav a Liberec jsou od sebe vzdálené sice jen 50 kilometrů, navíc je to po dálnici, ale já nejsem typ na nějaké dojíždění,” vysvětluje. V Liberci hokejově povyrostl, rozdíl mezi profesionální první ligou a druhou ligou, která se hraje v amatérských podmínkách, byl markantní. Nejraději vzpomíná hned na svou první sezónu. “Nečekal jsem, že se tak chytím. Bylo to pro mě moc příjemné překvapení.” Ve druhé sezóně si v Liberci zahrál s velkou hvězdou NHL Petrem Nedvědem. “On stávkoval kvůli nové smlouvě a zahrál si i několik zápasů za Liberec. Hráli jsme spolu dokonce v první lajně, byl to pro mě velký zážitek.” V sezóně 1999-00 si hráče vyhlédla Plzeň, získala ho v závěru přestupního termínu na střídavý start a Výborný se nakonec dočkal i své premiéry v extralize. Plzeň měla řadu zraněných obránců a Výborný nastoupil k vítěznému zápasu ve Vsetíně. “Hrál jsem s Jiřím Hanzlíkem. Moc rád na to vzpomínám. Bohužel jsem se hned po utkání zase musel vrátit do Liberce.”

S Výborným plzeňští trenéři Sýkora s Rulíkem výhledově počítali pro play-off, ovšem hráč si utrhl přitahovač stehenního svalu na levé noze a bylo po nadějích. Naskočil pak do letní přípravy, ovšem 30. srpna 2000 si zlomil nohu. ”Měli jsme odjet k přátelskému zápasu s Weisswasserem. Dopoledne nás nepustili na led, tak jsme si šli zahrát fotbálek. Odkopával jsem balón, střetl jsem se při tom s protihráčem a výsledkem byla zlomená pravá holeň,” trpce se usmívá. “Každé zranění je pro hokejistu hrůza.” Do své poslední sezóny v dresu Bílých Tygrů tak naskočil až 4. ledna a stihl odehrát pouhých 23 zápasů. Bílí Tygři skončili na skvělém druhém místě a ve městě se pomalu začínalo debatovat o možném postupu do extraligy.

Šikovný obránce však nečekal a přestoupil do Plzně. “Nikde nebylo psané, že Liberec do extraligy postoupí. Extraliga se neodmítá a myslím, že by se tak zachovala většina hráčů,” vysvětluje. Bílým Tygrům však ve spanilé jízdě za postupem letos fandil. “Sice jsem se nebyl podívat na žádném utkání, protože jsem tehdy hrál hokejbalovou extraligu za Boleslav, ale s Alešem Válou a dalšími Liberečáky jsem si často telefonoval.”

Plzeň odstartovala loňskou sezónu velmi špatně. Potýkala se s brankářským problémem, nedařilo se příliš ani obraně a v jednu chvíli měla dokonce průměr okolo šesti inkasovaných branek na zápas. Po několika utkáních bylo jasné, že s obranou bude nutné něco udělat. V mužstvu byli tři noví beci – kromě Výborného ještě Benák s Veberem. Výborný se však o svou pozici v mužstvu nebál. “Soustředil jsem se na to, abych se dostal do základu. Věřil jsem, že v sezóně odehraju aspoň třicet zápasů. Kdybych se měl stresovat, jestli mě náhodou neposadí, bylo by to horší než lepší.”

Nováčka v plzeňské obraně si vzal na starost zkušený Josef Řezníček. Oba vedle sebe odehráli většinu sezóny. “Je to zkušený bek, který umí výborně přečíst hru Snažil jsem se vždycky vedle něj hrát to, jak jsme se předtím domluvili. Snažil jsem se ze začátku hlavně moc nekazit, přece jen jsem v extralize hrál první rok,” říká.

Letos vstupuje do své druhé extraligové sezóny. V prvním zápase ve Vsetíně vsítil úvodní gól Keramiky v tomto ročníku extraligy, ve 2. kole proti Znojmu byl rovněž prvním střelcem Plzně. “Mým hlavním cílem je stabilně hrát a hodně vyhrávat,” vyznává se. “V Plzni se mi líbí a nejraději bych tu dlouho zůstal. Samozřejmě, hokej člověk nehraje jenom pro radost, a tak bych si možná jednou rád zahrál i v zahraničí, ale na to zatím nemyslím,” dodává k otázkám na svou budoucnost.

Druhou velkou sportovní láskou Martina Výborného je hokejbal, kterým si každoročně prodlužuje sezónu. “Hraju ho od malička. Pořádně jsem se mu začal věnovat asi ve čtrnácti nebo patnácti letech,” přibližuje své začátky. Jeho rodná Mladá Boleslav patří u nás k největším hokejbalovým baštám, loni měli možnost klub Laureta Mladá Boleslav spatřit plzeňští hokejbaloví fanoušci ve finále play-off hokejbalové extraligy proti Škodě Plzeň. V dresu soupeře nastoupili kromě Výborného také tehdejší útočník Philadelphie Václav Pletka a František Ptáček, jehož trenéři v tu dobu právě povolali do hokejové reprezentace. “Extraligu hokejbalu hraju třetím rokem. Nastupuju však vždy až po skončení hokejové sezóny, takže si většinou zahraju až play-off.” S nejbohatším klubem u nás dobyl již potřetí v řadě český titul. “Loni za nás hrál i Richard Král,” přidává zajímavost.

Výborný v hokeji i hokejbalu nastupuje na postu obránce. “Chtěl jsem si zahrát i v útoku, ale jde nám vždycky o titul, takže raději zůstanu v obraně. Hokej i hokejbal mají řadu společných prvků, ale na to běhání a balonek si člověk musí zvyknout,” vysvětluje hráč, který před pěti lety reprezentoval Českou republiku v hokejbale na neoficiálním mistrovství světa v Kanadě. “Pozvánky do reprezentace dostávám dál, ale pro mě je priorita hokej. Bylo mi letos hloupé odjet po sezóně s hokejbalisty na Slovensko. V klubu by mě asi uvolnili, ale sám jsem cítil, že by to asi nebylo správné.”